Pohádka o princezně
Za patero kopcemi,
za patero potůčky,
za patero loukami,
a už jen dva krůčky ...
.
V jednom krásnem stavení,
žije dívka nad kterou není.
Krásou je obdarována
hodná krasná princezna.
.
Žije si bez starostí,
kamardů má dosti.
Žije si v krásné náladě,
její život je prostě v pohodě!
.
Jednoho dne z rána,
nad jejich stavení
vznesla se vrána
a kdo před ní nestojí?!
.
Princ jako jablůnky květ,
princezně zalíbil se hned.
Přálo jim den krásný slunce,
když drželi se za ruce.
.
Princ chudý musel dál.
do světa jít.
O princeznu se moc bál,
ale nemohl s ní být.
.
Princezně zbyly oči
pro pláč pouze,
svět se s ní ted točí,
nevyhoví své touze.
.
Snaží se bolest ztišit,
když každý její lásku vidí.
Srdce bušit její slyší,
opravdu mnoho lidí.
.
Princezně není pomoci,
od téhle krásné nemoci.
Snad lékem by jí byl princ sám,
který mysli jen na jednu z dam.
.
Však bolest trochu utichla,
princezna jen vzdychla:
Ach … princi kde je ti konec,
a zazvonil naší pohádce zvonec?!
.
Kde pak,
tohle zkončí štastně!
Proč pak,
lásce přejí mé básně?!
.
Přišla noc,
temná moc.
Prišla bouře silná,
princezna dveře hlídá.
.
Když tu postava tajemná,
k domu se blíží.
Láska, ta láska jemná,
do srdcí se jim plíží.
.
Princ dveře otevře,
princezna náruč rozevře.
Štěstí k nim hezky přijde,
sluníčko po dešti zas vyjde.
.
Princ chudý už není,
má to největší bohatství.
Až po uši je zamilovaný,
do princezny bez království.
.
Já jsem ten princ,
ty jsi ta překrásná princezna.
Jako chudý princ,
chtěl bych ti říct že jsi nádherná!
.
Chtěl bych ti říct miluji tě,
hýčkat tě, laskat tě.
Chtěl bych jen tvé srdce,
nepřeju si nic více!
báseň
(kristýna, 6. 7. 2012 20:56)