Den milenců
Tak jako den se začíná,
když se světlo vkrádá,
obloha celičká rudá,
tma svou moc vzdává,
mizí stíny
obrysy dostávají tvar,
sic jen chvíly,
ale je to krásný dar.
Sedět s tebou,
hledět v obzor,
milovat tě a líbat,
v trávě chci tě slíkat,
děvče milované moje,
chci vidět vnady tvoje,
chci tě zahrnout něžností,
mé srdce tě jistě pohostí!
.
Den ukáže se
ve své kráse,
a já vidím pohyby tvé ladné,
pak udržet se není snadné.
Přijde světla plno,
a mě není radno,
jsem zaslepen kráskou,
ted vidím tě jen láskou.
.
Když večer přiběhne,
jak laň prchající před lvem,
do srdce se mi nahrne,
cit vysící mezi zemí a nebem,
je to lásky cit,
jen s tebou být.
.
Noc zahalí tě
pláštěm tmavým,
já miluji tě,
celým srdcem svým.
Měsíc mě k tobě dovede,
paprsky svýmy,
srdce najít tě dovede,
tužbami silnýmy.
.
Tak spinkej, dobrou noc!
Láska to je velká moc,
zavři svá víčka,
at můžu tě políbit,
bude to chvilička,
do pelíšku tě uložit.
Sni a nenech se rušit
mou přítomností,
srdce mi bude moc bušit,
svou činností.